Plánování skialpových túr bylo dost komplexní už dříve – předpověď počasí, lavinová předpověď, zvolení vhodného cíle, místo k přespání, plán výstupu apod. A teď se nám k tomu přidala neméně náročná disciplína logistiky v době korony. Pomalu každý den dochází ke změně omezení cestování v jednotlivých alpských zemích a člověku nezbývá nic jiného než průběžně stav vyhodnocovat a být trochu odvážný, pokud chce vůbec někam vyrazit. I přes to všechno se podařilo celkem důstojně otevřít skialpovou sezonu 2020/21.

Rakousko – Sadnighaus

Na začátku prosince napadlo ve východním Tyrolsku velké množství sněhu, což v kombinaci s chybějící základovou vrstvou sněhu způsobilo mnoho základových lavin a pár dní dokonce pátý nejvyšší lavinový stupeň. Nechali jsme situaci vybouřit a vyrazili do velice neobvyklé a z ČR relativně dost vzdálené oblasti kolem chaty Sadnighaus. Celá oblast byla kompletně opuštěná a chata zavřená. Pouze zbloudilý rakouský kolega se sněhovou frézou projel před víkendem silnici téměř až k Sadnighausu a nám se tedy podařilo vyjet autem pohodlně vysoko do hor, kde jsme v samotě strávili celý víkend.

K úžasnému prašanu se druhý den přidalo i sluníčko a tak jsme si užili výstupy na kopce Mohar a Stellkopf a brázdění panenských svahů. Osobně doporučuji i sjezd západního svahu Magernigspitz, vypadalo to nádherně. Celou oblast jsme zhodnotili jako naprosto ideální pro začátečníky s ubytováním na Sadnighausu až bude otevřený. Návrat zpět pomocí auto vlaku z Mallnitzu do Bad Gastein byl už jen třešničkou na dortu.

Švýcarsko – Samnaun

Úkol zněl jasně – kvůli cestovním omezením najít místo ve Švýcarsku, které není na víkendový zájezd moc daleko, má dostatek sněhu, ucházející předpověď počasí a zajímavý cíl. Rakousko i Itálie byli tentokrát zapovězeny. Zvažovali jsme oblast v okolí kopce Pizol nebo chaty Sardonahütte, ale nakonec nás pohled do mapy na severní svahy kopce Muttler 3 294 mnm přesvědčil a vyrazili jsme do oblasti Samnaun.

První den jsme stoupali stínem hory Muttler v mrazivých -20°C, závěrečná pasáž nás dost potrápila, svah byl dost prudký a nebylo příliš sněhu. Sjezd také spíše pro pokročilé. Ale ty výhledy stály za to a abych byl upřímný, tak jsme tam nebyli úplně sami. Ráno jsme v dálce spatřili osamělého skialpinistu, jinak celý den nikdo.

Druhý den jsme se rozhodli si v tom mrazu užít trochu sluníčka a zvolili jsme výstup jižním svahem na sněhovou homoli Piz Arina, úžasná túra přímo od auta vhodná i pro začátečníky.