Na poslední prodloužený víkend v červenci 2022 se nakonec jako parťák přihlásil Pavel Vávra a po kratší optimalizační debatě – vzdálenost z Prahy / předpověď počasí / hodnota výstupu – jsme se shodli na Ortleru a vyrazili.
Před výstupem se dá pohodlně přespat na posledním parkovišti v Suldenu za lanovkou. Ideální opěrný bod pro nástup je chata Hintergrathutte, která bohužel v předvěčer našeho výstupu byla plná a proto jsme kousek nad chatu vytáhli stan a našli si nádherný plácek na kempování (46.5014519N, 10.5755808E).
Oficiální klasifikace výstupu přes Hintergrat je AD, 4 UIAA, bližsí informace vč. mapy a topa lze najít na Bergsteigen. Osobně bych výstup popsal jako turistiku nekonečným suťoviskem až do dvou třetin výstupu a následně celkem hezké lezení se třemi krátkými místy za 4 UIAA. Navigačně je cesta jednoduchá, v horní části hřebene je malý ledovec v relativně dobrém stavu (stav červenec 2022, za pár let tam být vůbec nemusí) a nad ním firnové/ledové pole 40 stupňů.
Ráno se „hecujeme“, vstáváme krátce po třetí hodině, ale i tak už v temnotě nad námi svítí hrozen čelovek a další k nám míří dole od chaty. Na začátku spíše ztrácíme pozice a dost lidí nás předchází, později však ti co přepálili start odpadávají a daří se nám probojovat do první třetiny „závodního pole“. Hlavním cílem všech je být co nejdřív před Signalkopf, kde se může při nahromadění velkého množství nešikovných horolezců vytvořit velká fronta. I když je úsek obcházející zleva Signalkopf jednoduchý a stačí ho jistit průběžně, jedná se o první skutečné lezení a přišlo mi, že se ho plno lidí po dlouhém dupání zalekne. Úsek lze alternativně překonat lezením přímo po hřebenu a slaněním.
My s Pavlem čekáme asi 15 minut, pak se nám podaří úsek rychle překonat a hned za Signalkopf předbíháme několik pomalejších skupin. Následuje pár jednodušších úšeků, pak ta všude zmiňovaná doleva ubíhající spára (která je již v horní části osazená řetězem), nad ní prudké ledové pole (kde teda vřele doporučuji vzít 2 šrouby do ledu) a následně poslední čtyřkové lezení a dolez na vrchol. Hustá mračna nám bohužel kazí vrcholové výhledy. Celkem nám výstup trval cca 6h.
Sestupujeme trochu netradičně výstupovou trasou a nikoliv po normálce (přes chatu Payerhütte). Všichni se hrozně divili, ale pokud se chcete vyhnout ledovcům na normálce a chcete být dole rychleji, tak sestup Hintergratem dává dost velký smysl, navíc po celkem přelidněném výstupu budete mít konečně výhledy jen pro sebe. Nám se naštěstí kousek pod vrcholem mračna rozehnala a celý sestup jsme obdivovali strmé severní stěny Gran Zebru a Monte Zebru.
A na závěr jeden tip – vzhledem k tomu, že na výstupu nehrozí nějaké významné riziko z odpoledních vyšších teplot, vůbec bych se nebál vyrazit z chaty okolo 7 – 8 h ranní a mít celý výstup i sestup hřeben jen pro sebe a vyhnout se tak místy nepříjemným davům.
