V lednu 2024 se uskutečnil pod vedením Luboše Chvátala první ročník skialpového a freeridového kempu pro juniory. Cílem kurzu bylo seznámit náctileté v doprovodu jejich rodičů se základy skialpinismu, dozvědět se základní fakta o lavinách a metodiku pohybu ve volném terénu. Jako základnu pro náš kemp jsme zvolili útulný penzion na konci údolí Donnersbachwald ve Wölzských Taurách ve spolkové zemi Štýrsko. Celá tato oblast spolu s vedlejším lyžařským střediskem Planneralm představuje ideální místo, kde mohou mladí skialpinisté začít své první alpské túry. V okolí najdeme mnoho skialpových cílů a svahů různých obtížností. Po celou dobu třídenní akce nám přálo nádherné počasí a my si tak mohli naplno vychutnat horská panoramata.


První den programu jsme věnovali freeridu a zlepšování techniky sjezdu s využitím lanovek na sjezdovkách a volných terénech lyžařského střediska Donnersbachwald. Vyzkoušeli jsme jízdu jak v otevřeném terénu, tak i v řídkém lese. Odpoledne jsme se seznámili se základy lavinové záchrany a proběhl praktický nácvik práce s lavinovým vyhledávačem a pomoci zasypanému. Večer byl pak věnován teoretické přípravě na další den. Účastníci se dozvěděli know-how pro základy plánování túry, práci s mapou a vhodnou volbu trasy s ohledem na lavinovou předpověď.
Druhý den jsme se auty přesunuli do vedlejšího údolí do střediska Planneralm, odkud jsme vyrazili za parádního počasí na celodenní skialpovou túru. Naším cílem byl vrchol Karlspitze (2097 m). Během túry proběhl nácvik správné techniky pohybu na skialpových lyží, trénink otoček v prudším svahu a před samotným vrcholem nechyběla ani malá alpinistická pasáž, kdy lyže putovaly na batoh. Vrcholové euforie a pocit z překonání sebe sama byla znát na každém z účastníků. Z vrcholu Karlspitze jsme obdivovali nádherné kruhové panorama na ostatní hřebeny Wölzských Taur, severnímu obzoru pak dominoval mohutný masív Daschteinu. Tady ale náš vrcholový den nekončil. Po krátké poradě jsme se rozhodli pokračovat po nádherném spojovacím hřebeni, s cílem pokusit se ještě zdolat sousední, o něco vyšší vrchol Schreinl (2154 m). To se nakonec větší části skupiny podařilo a my si tak vychutnali další úžasné výhledy.


Následoval sjezd k jezeru Goldbachsee, kde jsme znovu nandali pásy, abychom zdolali sedlo Goldbachscharte (1960 m). Odtud pak vyrážíme na finální sjezd zpět na parkoviště. Večer všichni vstřebáváme opravdu povedený den, promítáme fotky a každý sděluje zážitky z túry. Poslední den kurzu se na většině účastníků přeci jen projevuje únava z předešlého náročného dne. Proto se rozhodujeme jen pro kratší výšlap směrem k vrcholu Ahornkogl (2001 m). S ohledem na čas a plánovaný brzký odjezd se ale v polovině túry rozhodujeme pro návrat. Máme tak aspoň malý důvod se sem zase vrátit.