Na přelomu roku 2024/25 jsme podnikli skialpový výpad do oblasti Kitzbühelských a
Zillertalských Alp v rakouské spolkové zemi Tyrolsko. V tomto období jsou
vysokohorské chaty často bud uzavřené nebo plně obsazené. Proto se rozhodujeme
vybrat cíle, které umožnují zdolání vrcholu přímo z údolí, samozřejmě za cenu většího
převýšení.
Grosser Galtenberg 2424m, Kitzbühelské Alpy
Nejprve zamíříme od údolí Alpbachtal v Kitzbühelských Alpách. Projedeme malebným
střediskem Alpbach směrem na jih, až na konec údolí Luegergraben. Odtud vyrážíme
nejprve lesem a pak po zasněžených pastvinách k našemu cíli, kterým je dominantní
vrchol celé oblasti Grosser Galtenberg 2424m. Posledních cca 200 výškových metrů je
třeba obvykle absolvovat bez lyží pouze na botách, protože sníh bývá vyfoukaný
větrem. Na vrcholu se nám otvírá impozantní kruhové panorama. Jako na dlani máme
východní část pohoří Karwendel, směrem na východ rozlišujeme masív Hoch Königu a
ještě dále je rozeznatelný Dachstein. Na jižním obzoru pak vidíme rozeklané vrcholy
Zillertalských Alp, kam zamíříme následující dny.
Wildkarspitze 3073m, Zillertálské alpy
Další den se přesuneme o pár desítek kilometrů na jih do údolí Zillertal se známou
lyžařskou arénou. Před Mayerhofenem odbočujeme na východ do údolí Gerlostal a
vyjíždíme až do průsmyku Gerlospass ve výšce 1531m. Odtud ještě pokračujeme
autem po udržované cestě vedoucí podél přehradní nádrže Gerlos cca 4km až na
konec údolí Wildgerlostal, kde parkujeme u penzionu Finkau (1440m).
Jako první cíl vybíráme vrchol Wildkarspitze. Čeká nás víc než 1600 metrů převýšení.
Z údolí je třeba nejprve zdolat cca 400 výškových metrů hustým lesem, kde je málo
sněhu, tak nám nezbývá než dát lyže na batoh. Nad hranicí lesa už je ale sněhu
dostatek, a tak můžeme směle prošlapávat stopu směrem do širokého kotle Wildkar.
Náš dnešní cíl vidíme přímo před námi. Nejprve je třeba na lyžích nastoupat těsně pod
SV hřeben, kde odkládáme lyže ve skidepotu. Nasazujeme mačky, do rukou bereme
cepín a pokračujeme alpinisticky po vrcholovém skalním hřebeni (I.-II.). Hřeben je
poměrně exponovaný, sníh na skále nezpevněný a sypký jak krupice, tak je zvýšená
opatrnost opravdu na místě. Po cca půl hodině stojíme u vrcholového kříže
Wildkarspitze ve výšce 3073m. Počasí je opět excelentní a odměnou nám jsou opět
nádherné výhledy.
Gabler 3263m, Zillertálské alpy
Po návratu zůstáváme přes noc na výchozím parkoviště, abychom druhý den mohli brzy
ráno vyrazit vstříc našemu poslednímu cíli, kterým je impozantní vrchol Gabler 3263m.
Před námi je opět solidní převýšení bezmála 1 900 metrů. Výstup začíná pochodem
dlouhým údolím až k dolní stanici nákladové lanovky na chatu Zittauer Hutte. Odtud
začínáme stoupat až ke strmému skalnímu prahu, po jehož zdolání máme nadohled chatu Zittauer Hutte. Bohužel wintetraum je od letošního roku uzavřený a v zimním
období je k dispozici jen malá útulna. Od chaty pak stoupáme celou dobu ve stínu
směrem na jih a zanedlouho se ocitáme na ledovci Wildgerloskees. Držíme se spíše
vlevo při skalním hřebeni a až pod samotným vrcholem přecházíme obloukem doprava,
abychom se vyhnuli ledovcovému zlomu. Pak už dorážíme do skidepotu pod vrcholovou
skalní pyramidou. Ke slovu opět přichází mačky a cepín a nás čeká ještě asi 100
výškových metrů exponovaného lezení II.-III. Výhledy jsou neskutečné, na dosah máme
sousední vrchol Reichenspitze, v dáli na jihu vykukují skalní věže Dolomit.
Pomyslnou třešničkou na dortu je pak parádní sjezd prašanem. Povedený výpad to byl.
